070 Krnsko

Krnsko je jednokolejná mezilehlá zastávka ležící v částečném oblouku trati u chráněného přejezdu s místní komunikací. Zastávka, resp. stanice byla otevřena spolu s úsekem Neratovice -Turnov v roce v 1865 a v době otevření má Krnsko status stanice IV. třídy. V té době nese jméno Stranow, který se později změní na Stranow - Krnsko.V té době měla stanice dvě koleje, které měly užitnou délku pouhých 209 metrů a ležely ve spádu 8,3 promile. U první koleje byl vybudován menší sklad s nákladištěm. Původně měl být vybudován ve stanici pouze zdvojený strážní domek, jako pracoviště železniční obsluhy a čekárna pro cestující, ale nakonec byla zvolena klasická přízemní výpravní budova, dle typových plánů společnosti, určená pro menší stanice. Důvodem bylo, že předsedou správní rady společnosti byl hrabě Arnošt z Valdštejna a jeho manželka, kněžna Marie, vlastnila nedaleký zámek Stránov, na který pravidelně dojížděla vlakem. Proto byla zvolena výstavba klasické výpravní budovy, ve které byla v jedné její části zřízena speciální pohodlná "knížecí" čekárna se samostatným vchodem. Později byla budova ještě rozšířena a zvýšena o jedno patro a čekárna pro kněžnu přebudována na čekárnu III. třídy.

V roce 1869 se stává stanice důležitým nákladištěm a složištěm řepy pro nově založený podcetenský cukrovar v Dolním Cetně a jelikož cukrovar i přes počáteční obtíže roste, je stanice plně vytížena a nákladiště se musí několikrát i rozšiřovat. Přebudován a rozšířen je i krytý sklad. Na konci roku 1881 je zprovozněna vlečka údolím Strenického potoka z Chotětova k cukrovaru v Dolním Cetně (vlečka je pak později prodloužena až do Skalska a přeměněna na místní dráhu). Cukrovar získává vlastní vlečku a velké nakládání řepy v Krnsku je tímto zastaveno. Původně se také uvažovalo o vedení trati (resp. vlečky) z Dolního Cetna do Krnska, ale kvůli nepříznivým sklonovým poměrům a nutnosti složitého vyvlastňování pozemků je zvolen jako koncová stanice Chotětov. Přesto je však v okolí Krnska několik továren a velkostatků, které stanici Krnsko dále využívají k přepravě. V roce 1915 bylo ve stanici zřízeno elektrické osvětlení. Objemy přepravy se pomalu snižují a tak již v roce 1927 padají návrhy o změně statusu dopravny na zastávku. K tomu dochází 17. ledna 1933 a stanice Krnsko je dopravně uzavřena a přeměněna na zastávku s hláskou. V roce 1930 je požádáno správcem o zřízení hromosvodu, kterému je vyhověno a hromosvod je 8. června 1930 na budovu instalován. Stanice měla od počátku problémy s vodou, hlavně s tou užitkovou a je několikrát žádáno na ředitelství o zřízení studny a vodovodu. V té době však jejich zřízení není povoleno a pitná voda se dováží v kanystrech vlaky z Chotětova a ta užitková se bere z tendru k tomu určených vlaků. V roce 1931 dochází k rozšíření dveří a oken dopravní kanceláře a čekárny - zrušena byla čekárna II. třídy a jejím přepažením vznikla útulna pro výhybkáře a pomocného skladníka a malý sklad pro poštovní zásilky. Dnem 22. května 1937 dochází k přejmenování zastávky na dodnes používané Krnsko. Jelikož jsou koleje v Krnsku krátké a nedovolují pohodlné křižování vlaků a ani rozšíření nepřipadá v úvahu a to hlavně vzhledem k poloze kolejí vedených na úzkém skalnatém břehu, začíná se uvažovat o zbudování výhybny na místě před stránovským viaduktem. K tomu dochází během války, ale nová výhybna je zprovozněna až po válce - uvedena do provozu je 1. prosince 1945. Tím také ztrácí Krnsko status hlásky. V roce 1955 je Krnsko evidováno jako zastávka s nákladištěm s krycími návěstidly ovládanými z přístavku na levé straně budovy. Během dalších let se stále snižují objemy přepravovaného zboží až je rohodnuto o zrušení nákladiště a snesení manipulační koleje. K tomu dochází v roce 1970, kdy jsou výhybky a kolej vytrhány a z Krnska se stává jednokolejná zastávka s velkou budovou a rozsáhlým skladem.

Fotografie dvoukolejné stanice Krnsko se skladem. Zdroj: Staniční kronika Krnsko

V současné době (2018) je zastávka Krnsko jednokolejnou zastávkou s nástupištěm délky 150 metrů s pevnou hranou tvořenou betonovými panely na konzolách (typ SUDOP). Nástupiště osvětluje pět nízkých peronních svítidel. Budova zastávky byla vystavěna v normovaném stylu zakládající společnosti dle návrhů ing. Františka Láta, jde o jednopatrovou budovu s výrazným oboustranným rizalitem bez výraznějších ozdobných prvků. V dolní části budovy se nachází dopravní kancelář, čekárna pro cestující a sklad. V horní části pak byt pro obsluhu zastávky. V části u silnice se k budově přimyká malá jednoduchá veranda s lavičkou pro venkovní čekání, v současné době jediné kryté místo před nepřízní počasí. Na levé straně od budovy se nachází pozůstatky dvou skladů, z velkého skladu zbyly pouze základy a z druhého menšího skladu již jen torzo přední stěny. V současné době (10/2018) jsou všechny budovy zastávky, včetně té výpravní v havarijním stavu a pravděpodobně je čeká kompletní likvidace. Na neratovické straně zastávky nalezneme přejezd s místní komunikací, chráněný světelnou signalizací s pozitivní indikací a závorami. Na straně boleslavské se pak nachází hezky rekonstruovaný strážní domek. Zastávka se nachází asi 600 metrů od centra obce Krnsko, obsluhuje také obce Zámostí a Jizerní Vtelno. Od zastávky vede žlutá turistická značka k zámku Stránov (2 km), rozcestník najdeme přímo na perónu zastávky.

FOTOGALERIE

Torzo malého skladu (10/2018)

Celkový pohled na budovu zastávky Krnsko (10/2018)

Neratovická strana nástupiště a chráněný přejezd s místní komunikací (10/2018)

Čelní pohled na bývalou výpravní budovu, vpravo malá veranda jediný možný úkryt před nepříznivým počasím (10/2018)

Pohled od budovy na boleslavskou stranu, vpravo zbytky základů velkého skladu (10/2018)

Nástupiště leží větší částí v oblouku (10/2018)

Peronní svítidlo a torzo skladu (10/2018)

Boleslavský konec nástupištěn a zarostlé nákladiště (10/2018)

Boleslavský konec nástupiště už leží v rovině (10/2018)

Pohled do zastávky (10/2018)

Boleslavská strana nástupiště (10/2018)

Rekonstruovaný bývalý strážní domek (10/2018)

... (10/2018)

Plocha bývalého nákladiště (10/2018)

Pohled do zastávky od strážního domku (10/2018)

Konec nástupiště na boleslavské straně (10/2018)

Pohled do zastávky z boleslavského konce (10/2018)

Vpravo vedla manipulační kolej až ke stromům za nástupištěm (10/2018)

Zbytky skladů (10/2018)

Cesta k nákladišti (10/2018)

Boční pohled na budovu zastávky Krnsko (10/2018)

Svah lemují zbytky sloupků zábradlí (10/2018)

Zadní (příchozí) strana budovy zastávky (10/2018)

Přístupová cesta k nákladišti vedla za budovou (10/2018)

Pohled na budovu a přejezd od silnice vedoucí do Krnska (10/2018)

Přístupová cesta od silnice k nákladišti (10/2018)

Přejezd u vlakové zastávky Krnsko (10/2018)

Zahrádka pravděpodobně patřící k zastávce (10/2018)

Zbytek dlažby před bývalou staniční budovou (10/2018)

Kanály drátovodů (10/2018)

Pohled k prodejnímu okénku z dopravní kanceláře (10/2018)

Kanály drátovodů před dopravní kanceláří (10/2018)

Bývalá čekárna s výdejním okénkem (10/2018)

Místo pro květiny mezi dveřmi dopravní kanceláře a čekárny (10/2018)

Vlevo vchod do dopravní kanceláře, vpravo do čekárny (10/2018)

Rozcestník před budovou (10/2018)

Celkový pohled na objekt bývalé výpravní budovy (10/2018)

Detail štítu a plasticky provedený nápis (10/2018)

Pracovní mechanizmus při průjezdu zastávkou Krnsko (10/2018)

Osobní vlak na zastávce Krnsko (10/2018)

Ještě zachovalé budovy obou skladů, zdroj: www.pjp.cz (2004)

Velký sklad zezadu již v dezolátním stavu, zdroj: www.pjp.cz (2004)

PANORAMA

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Chotětov
stanice
60,649 km

KRNSKO
zastávka
68,243 km

Mladá Boleslav hl.n.
stanice
72,405 km

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

(070) - KRNSKO

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

FOTOGALERIE

PANORAMA

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY