TRAŤ 064 - MLADÁ BOLESLAV - LIBUŇ - LOMNICE NAD POPELKOU

MAPA

KRÁTCE K HISTORII TRATI

Trať vystavěla společnost Místní dráha Sudoměř - Skalsko - Stará Paka a doprava byla slavnostně uvedena do provozu v celém úseku 24. září 1906.

Původní trať začínala ve stanici Skalsko (0 km) odkud mířila do stanice Mladá Boleslav hl.n. V období druhé světové války byla trať rozdělena a začátek trati se ze Skalska posunul do Mladé Boleslavi. Počáteční úsek se stal součástí trati Mělník - Mladá Boleslav. Se zavedením jízdního řádu 2014-2015 se opět úsek ze Skalska stává součástí trati 064 a připojen je i úsek ze Mšena. S novým jízdním řádem, zavedeným na konci roku 2018, je ale trať opět rozdělena a to na druhé straně. Úsek z Lomnice nad Popelkou do Staré Paky je vyčleněn a označen číslem 046. Toto číslo bylo původně používáno pro označení tratě Hněvčeves - Smiřice.

Z Mladé Boleslavi vede trať na přemostění trati 070 a do centra Mladé Boleslavi k nově vystavěné zastávce Ml. Boleslav město (rok 2003) a skrz město směrem do Dolního Bousova. Krajina je zde poměrně rovinatá vlak nemusí překonávat žádná významná převýšení. V Dolním Bousově se kříží s trati 063 z Bakova do Kopidlna. V roce 2015 byl úsek ze Mšena přes Skalsko opět přečíslován a přiřazen k trati 064.

Od Dolního Bousova se začne trať dotýkat zvlněné krajiny Českého ráje a míří do městečka Sobotka s jeho významnou dominantou zámkem Humprechtem, který objíždí po patě kopce, na které stojí. Krajina je dále dosti členitá a tak vlak musí k některým zastávkám stoupat a zase klesat. Většina zastávek v tomto úseku je vhodná pro start nebo cíl výletu do Českého ráje. To již trať míří ke stanici Libuň, kde se kříží s tratí 041 z Jičína do Turnova.

Z Libuně nastává pro vlaky nejtěžší úsek – řekl bych i že jeden z nejtěžších v regionu. Trať musí překonat táborsko-kozákovský hřeben a hned od Libuně prudce stoupá směrem k Lomnici nad Popelkou. Úseky stoupání přesahují i 33 promile (úsek Cidlina - Kyje). Obecně se traduje, že stoupání dosahuje až 37 promile což je za hranicí (35), kdy by měla být klasická kolej opatřena ozubnicí (jak je tomu např. na trati Tanvald-Harrachov). Prý je tento nedostatek v dokumentaci trati zamaskován, ale není tomu tak, jsou to pouze spekulace a pověry vycházející z poměrně těžkého zdolávání trati v lesnatých úsecích (listí na kolejích).

Nejprve tedy trať vystoupá do stanice Kněžnice a Cidliny odkud začíná opravdové pekelné stoupání po úpatí hory Tábor přes zastávku Kyje na nejvyšší bod trati do Ploužnice (532 m.n.m). Odtud již trať prudce klesá do Lomnice nad Popelkou. Z Lomnice vede trať podhorskou krajinou malebného podkrkonoší, až do své cílové stanice a velkého železničního uzlu Staré Paky.