INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

041 - Hradec Králové - Ostroměř - Jičín - Turnov • 061 - Nymburk - Kopidlno - Jičín

028 - Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec • 030 - Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec
034 - Smržovka - Josefův Důl • 035 - Železný Brod - Tanvald • 036 - Liberec - Smržovka - Tanvald -Harrachov
040 - Chlumec n.C. - Ostroměř - Stará Paka - Trutnov • 042 - Martinice v Krk. - Jilemnice - Rokytnice n. J.
046 - Lomnice nad Popelkou - Stará Paka • 063 - Kopidlno - Dolní Bousov - Bakov nad Jizerou
064 - Mladá Boleslav - Lomnice nad Popelkou • 070 - Praha hl.n. - Neratovice - Všetaty - Ml. Boleslav - Turnov
076 - Mělník - Lhotka u Mělníka - Mšeno - Mladá Boleslav

Zaniklé, zrušené či neprovozované dráhy a vlečky:
8n - Podlužická dráha Svor - Cvikov - Jablonné v Podještědí • 046 - trať Hněvčeves - Smiřice
Vlečka Chotětov - Brodce • Křídelní dráha Lhotka u Mělníka - Střednice

(061) - VLEČKA FACHNER - PODCHOTUCKÝ MLÝN

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Krátký příběh této nedlouhé vlečky se začíná odvíjet na konci první světové války, kdy se v hospodářsky vyčerpaném mocnářství nedostávalo tažných zvířat a přeprava zboží na krátké vzdálenosti se tím stávala neúměrně nákladnou. Obzvláště koně byli v té době velmi vzácní – většina jich sloužila v armádě, a tak se přistupovalo k náhradním a za normálních okolností nezvyklým řešením. Pokud totiž v blízkosti vedla dráha, vznikaly na ni projekty krátkých jednoduchých vleček (nákladišť) pro dovoz a odvoz materiálu a zboží. Na trati z Jičína do Nymburka (061) víme o dvou takovýchto projektech, a toto je téma o jednom z nich.

Vlečka Fachner - Podchotucký mlýn - hned za přejezdem byla umístěna výhybka a krátká vlečková kolej odbočovala vlevo. Pohled od přejezdu směrem k Nymburku

V úseku mezi stanicí Křinec a Oskořínek se trať vine mezi poli pod vrchem Chotuc kousek od Podchotuckého mlýna. A velmi pravděpodobně právě problémy s přepravou obilí a mouky donutily zdejšího majitele Ladislava Fachnera k výstavbě krátké nakládkové koleje u přejezdu cesty vedoucí do mlýna. Zdejší mlýn byl doložený v dokumentech již v roce 1680 a v držení rodiny Fachnerů byl mlýn od 2. března 1882, kdy ho koupil od pana otce Kavána Václav Fachner, který se taktéž stává majitelem statku v nedalekých Zábrdovicích č.p.3. Synové Václava si pravděpodobně po jeho smrti v roce 1903 dělí majetek, Eduard Fachner přebírá zábrdovický statek a majitelem Podchotuckého mlýna se stává Ladislav Fachner. Podle dostupné dokumentace mlýn v roce 1908 částečně a v roce 1912 zcela vyhořel, přičemž jeho komplexní rekonstrukce představovala pro majitele značnou finanční zátěž. Z doby po posledním požáru v roce 1912, který zničil celý mlýn, je i jeho současná podoba.

Vlečka Fachner - Podchotucký mlýn - místo za kolejemi kde stával strážní domek č.4

Ačkoliv některé kroniky píší, že mlynář Fachner měl stavbou vlečky velkolepý investiční plán, skutečným důvodem výstavby je spíše obtížná situace ohledně dostupnosti a cen dopravy v době, kdy je hospodářství vyčerpáno válkou. I proto byla délka postavené vlečky velmi krátká a její stavební vybavení strohé, což ukazuje, že nešlo o nic významného. Mlynář Ladislav Fachner pouze šikovně využil blízkosti dráhy a na počátku roku 1918 si zažádal o zřízení vlečky nedaleko svého mlýna. Společnost státní dráhy mu 4. července 1918 vydala pod jednacím číslem 208/3-III-18 povolení ke zřízení krátké nakládkové koleje v km 9,112 u přejezdu cesty vedoucí ke mlýnu. U přejezdu v té době stával dnes již neexistující strážní domek č. 4 (W.H.4).

Mapa z projektu vlečky Fachner - Podchotucký mlýn ukazuje umístění vlečkové koleje u strážního domku č.4

Šlo o jednoduchou krátkou kusou kolej, zaústěnou ve směru ke Křinci, ke které byla zbudována od mlýna 3 metry široká sypaná cesta s obratištěm. Neexistovala zde žádná nákladištní rampa či sklad, materiál se skládal a nakládal přímo z povozů na přistavené vagóny. Zajímavé, že v projektu se nikde nedochovala přesná délka vlečky. Teprve statistika vleček z roku 1920 udává její přesnou délku 67 metrů – tedy prakticky místo pro asi 3 nákladní vozy. Jak narychlo nákladištní kolej vznikla, tak i zanikla. Samozřejmě v době výstavby nemohl mlynář Fachner vědět, jak dlouho bude válečné běsnění trvat, ale po konci války se začaly poměry v dopravě postupně narovnávat a v nových politických poměrech se platba za vlečku ukázala spíše jako nevýhodná přítěž. Vlečka je tedy uváděna ještě v roce 1920 ve statistice vleček a zřejmě záhy nato zaniká.

Pozn.: Kronika stanice Rožďalovice sice tvrdí, že přesné datum likvidace vlečky je rok 1920, ale jde jen o opis, a je možné, že autor opisu se pouze inspiroval ve statistice vleček, kde je poslední datum uvedení rok 1920, v další statistice z roku 1928 již vlečka není. Přesný rok jejího zániku mohl být tedy jiný.

Vlečka Fachner - Podchotucký mlýn - pohled přes přejezd k mlýnu, za kolejemi vpravo stával strážní domek

Dnes již na místě nenalezneme po vlečce žádné pozůstatky - prostor, kde byla cesta k vlečce a část obratiště, jsou zarostlé náletovou vegetací. U přejezdu (č. P4605) lze podle dokumentace pouze odhadovat polohu výhybky hned za přejezdem, odkud vlečková kolej směřovala až k místní vodoteči. Ta protéká pod tratí kamenným propustkem - ten jediný zřejmě existenci vlečky „pamatuje“. Samotný strážní domek č.4 ještě prokazatelně stojí na konci 70. let, přesný rok jeho likvidace nám není zatím znám, předpokládáme, že to bylo během 80. let 20. století, v roce 1993 již prokazatelně nestojí. Polohu strážního domku č.4 dokazuje i současná katastrální mapa, na ní je u přejezdu zcela jasně vidět čtvercový pozemek po strážním domku, dodnes patřící Správě železnic.

FOTOGALERIE

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

• Trať: Nymburk - Kopidlno - Jičín (část Veleliby - Jičín)
• GVD: 541c
• Číslo tratě v jízdním řádu: 061
• Místo připojení: km 9,112 (mezi stanicí Křinec a Oskořínek)
• Provozní délka: 67 m
• Charakteristika: Vlečka Fachner - Podchotucký mlýn
• Stav: zaniklá vlečka na širé trati
• Použitá data k: 1/2026
• Stránka aktualizována: 08.02.2026
• GPS poloha:
• Uvedena do provozu: červenec 1918 (zanikla již po roce 1920)
• Ostatní: krátká vlečka u strážního domku č.4
• Informační zdroje: GVD Správa železnic / Národní archiv Praha, fond Sbírka staničních kronik - Staniční kronika Rožďalovice / Národní archiv Praha, fond Sbírka staničních kronik - Staniční kronika Křine / Mapy štábu armády ČR, Geodetický a topografický ústav Praha / Zeměměřický úřad, Národní archiv leteckých měřických snímků / Národní archiv Praha / Ředitelství státních drah Hradec Králové - spisovna / www.vodnimlyny.cz - Podchotucký mlýn, mlýn Podchotucí / vlastní terénní průzkum

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.

Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina

Technická podpora: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz

Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2026 Vlakregion Jičín