INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

041 - Hradec Králové - Ostroměř - Jičín - Turnov • 061 - Nymburk - Kopidlno - Jičín

028 - Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec • 030 - Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec
034 - Smržovka - Josefův Důl • 035 - Železný Brod - Tanvald • 036 - Liberec - Smržovka - Tanvald -Harrachov
040 - Chlumec n.C. - Ostroměř - Stará Paka - Trutnov • 042 - Martinice v Krk. - Jilemnice - Rokytnice n. J.
046 - Lomnice nad Popelkou - Stará Paka • 063 - Kopidlno - Dolní Bousov - Bakov nad Jizerou
064 - Mladá Boleslav - Lomnice nad Popelkou • 070 - Praha hl.n. - Neratovice - Všetaty - Ml. Boleslav - Turnov
076 - Mělník - Lhotka u Mělníka - Mšeno - Mladá Boleslav

Zaniklé, zrušené či neprovozované dráhy a vlečky:
8n - Podlužická dráha Svor - Cvikov - Jablonné v Podještědí • 046 - trať Hněvčeves - Smiřice
Vlečka Chotětov - Brodce • Křídelní dráha Lhotka u Mělníka - Střednice

(070) - KROPÁČOVA VRUTICE

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Kropáčova Vrutice je mezilehlá čtyřkolejná stanice s pozůstatkem původně cukrovarské vlečky (zchátralé torzo někdejší vlečky sneseno v roce 2026), jejíž středová část leží v rovném úseku trati, ale obě zhlaví leží v oblouku trati z Mladé Boleslavi do Všetat. Nejen v minulosti byla poloha obou zhlaví zdejšího kolejiště příčinou mnoha problémů a havárií.

Stanice Kropáčova Vrutice (8/2025)

Stanice s původním názvem Vrutice (Wrutitz/později Vrutic) byla vystavěna společností Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE, tedy Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn) spolu s novou pojizerskou dráhou. Koncesi dráha obdržela v roce 1863 a s jejím intenzivním budováním se započalo v roce 1864 a provoz v úseku Turnov – Neratovice byl spuštěn již 15. října 1865 jízdou slavnostního vlaku. Kronika píše, že nádražím projela jako první lokomotiva se jménem Ernst, jako pocta Arnoštu Františku z Valdštejna-Vartenberka, který vlastně stál v čele železniční společnosti jako její zakladatel a významný podporovatel.

Pohledem do mapy zjistíme, že nádraží Kropáčova Vrutice ("km 50.953; 225 m) leží na katastru obce Střížovice, nikoliv přímo v obci Kropáčova Vrutice. Původně totiž měla být nová dráha trasována o něco severněji, z Chotětova se koleje měly stočit k Hřivnu a Sušnu a postupně sestoupit do údolí Košáteckého potoka, kde bylo v místě lesíka zvaného Hájek naplánováno vrutické nádraží. Místo toho koleje zamířily z Chotětova ke Chrásteckému dvoru, kde později (roku 1878) vyrostlo živé odbočné nádraží pro vlečku cukrovaru Benátky nad Jizerou (dnes Zdětín u Chotětova). Důvodem trasování bylo přiblížení dopravy Benátkám, ale hlavně velké problémy stavitelů s výkupy pozemků. Dočteme se, že v samotné Vrutici se proti umístění dráhy a nádraží v údolí postavil i samotný správce vrutického panství Barella. Ostatně byl to právě prohnaný správce Barella, který pracoval více pro vlastní kapsu, díky čemuž byl na majetek knížete Thurn-Taxise uvalen v roce 1874 konkurs a zánovní cukrovar, kvůli němuž vlastně byla nová nová dráha směrována přes Vrutici, musel zastavit provoz. Naštěstí byl celý velkostatek v roce 1877 prodán v dražbě významné podnikatelské rodině Faltisů, kteří o něj příkladně pečovali, a tak se výroba v cukrovaru opět v roce 1878 rozjela.

Stanice Kropáčova Vrutice - před stanicí vidíme původní stavědlovou budku (1906)

Ale zpět k vrutickému nádraží, to tedy vyrostlo asi o 1 km jižněji, pro knížecí cukrovar poměrně nevýhodně, na úzkém místě na kopci nad údolím u Střížovic. V té době se předpokládalo, že vzdálenost nádraží od nově vznikajícího Thurn-Taxisova cukrovaru (1.5 km) je dostatečná, toto rozhodnutí se však později vymstilo. Prvotní logistická chyba byla napravena až o 32 let později, kdy byla zprovozněna nová vlečka (cca 1.6 km) do Faltisova průběžně modernizovaného pojizerského cukrovaru.

Kolejiště vrutické stanice mělo v době výstavby trati (1865) délku pouhých 320 metrů a leželo téměř celé v rovném úseku trati. Ve stanici byly v době spuštění provozu dvě dopravní koleje a jedna kratší manipulační kolej, která obsluhovala nákladiště a menší dřevěné skladiště. Výpravní budova stanice, umístěná asi v půli kolejiště, byla jednopatrová. Již v roce 1872 se budova, díky malé kapacitě, dočkala výstavby dalšího patra.

Náčrt stanice z dokumentace s plánovanou vlečkou (1896) - sbírka: Zdeněk Hrdina

V roce 1896 započalo rozšiřování krátké vrutické stanice, a to z důvodu výstavby tolik potřebné vlečky do místního cukrovaru. Již v době výstavby trati totiž bylo jedním z požadavků akcionáře dráhy, knížete Rudolfa z Thurn-Taxisu, vedení nové trati kolem jeho nově budovaného cukrovaru. Po cukrovaru v Dobrovici, který byl založen taktéž Thurn-Taxisi roku 1831, byl cukrovar v Kropáčově Vrutici druhým nejstarším na Mladoboleslavsku. Nový cukrovar byl dokončen v roce 1865, tedy ve stejné době kdy byla otevřena nová pojizerská dráha (TKPE) i železniční stanice Vrutice. I to byl jeden z důvodů trasování dráhy (její vyvedení mimo údolí Jizery) a výstavby stanice na poměrně nevýhodném místě u Střížkovic, poblíž právě budovaného knížecího cukrovaru. I tak však byla vzdálenost mezi nádražím a cukrovarem více než 1,5 km. To, co se z počátku jevilo jako vyhovující kompromisní řešení, začalo být časem pro cukrovar přítěží. Doprava řepy, uhlí a vápna povozy se prodražovala a byla časem pro cukrovar kapacitně nedostačující, proto se začalo s úvahami o výstavbě kolejové vlečky přímo do cukrovaru. Okolní cukrovary již své vlečky měly a velmi se jim osvědčily. Celému vlečkovému systému v Kropáčově Vrutici a jeho komplexní historii ve spojitosti s cukrovarem a cihelnou se detailně věnujeme v samostatném tématu. Na ministerstvo železnic byl předložen návrh výstavby vlečky a stavební povolení bylo vydáno 27. srpna 1896 a úředně byla vlečka s provozní délkou cca 1,6 km schválena do provozu v listopadu roku 1897.

Mapa stanice a vlečky Kropáčova Vrutice (1897) (Národní archiv Praha)

V souvislosti s výstavbou vlečky došlo k prodloužení stanice Vrutice na délku 620 metrů a bylo instalováno nové elektromechanické zabezpečovací zařízení firmy Siemens & Halske. Závory na boleslavské straně stanice se již ovládaly ručně z nového stavědla. Nevýhodou prodloužení však bylo to, že obě zhlaví stanice, i se zapojením vlečky do kolejiště, ležela v oblouku trati. To později způsobovalo nemalé provozní problémy, protože celé kolejiště bylo velmi nepřehledné, a to vedlo i v budoucnu ke spoustě drobných, ale i vážných nehod. Těm v budoucnu nezabránila ani instalace moderního zabezpečovacího zařízení a světelných návěstidel.

Stanice Kropáčova Vrutice (1906)

Pro známou německou elektrotechnickou firmu Siemens & Halske (založena roku 1847) se nejednalo o první zakázku v Kropáčově Vrutici. Zmíněná firma nedlouho předtím - roku 1894 - elektrifikovala zdejší průběžně modernizovaný cukrovar rodiny Faltisů, elektrifikována byla při této příležitosti i zdejší rozvíjející se obec. Při stavbě dráhy (ATE) z České Lípy do Liberce bylo při ražbě tunelu Karlovský I (tunel dokončen roku 1899) zhotovitelem použito elektrických vrtacích strojů, taktéž od firmy Siemens & Halske.

Mapa prodloužené stanice Kropáčova Vrutice (1907) (sbírka Zdeněk Hrdina)

V roce 1921 byla na vlečku cukrovaru připojena další nová vlečka (nedlouhá kusá kolej), směřující do sousední cihelny – ta dostala oficiální povolení k provozu v roce 1922. Od 1. ledna 1924 se mění název obce a zároveň i jméno stanice – nově dostává přívlastek Kropáčova, kvůli odlišení od nedaleké Mělnické Vrutice (od roku 1897 prochází obcí řepařská místní dráha Mělník - Mšeno). V roce 1927 proběhla první generální rekonstrukce cukrovarské vlečky - a při tom došlo k posunutí její odbočné výměny o 90 metrů směrem k Turnovu. Nový „km 0“ vlečky cukrovaru byl po rekonstrukci roven „km 51.390“ koleje turnovské dráhy. 1. května 1928 byly zrušeny na trati strážní domky č. 27, 28 a 29 a závory, které se původně z těchto stanovišť obsluhovaly, obsluhují nově výhybkáři stanice Kropáčova Vrutice.

Stanice Kropáčova Vrutice - osazenstvo stanice pózuje před vlečkovou lokomotivou "Obora"(1923)

2. června 1929 byly zahájeny stavební práce na skladišti „Družstevní závody v Dražicích nad Jizerou“, filiálka Střížkovice – velké skladiště bylo vystavěno nákladem 700.000 Kč. V roce 1930 byla vystavěna na boleslavské straně stanice i třetí a nejmladší vlečka právě k tomuto skladišti. Její jediná kolej o stavební délce 166 m odbočovala z cukrovarské vlečky u domu č.p. 22 - oficiálním datem zprovoznění této vlečky je 24. prosinec 1930.

Na počátku roku 1934 bylo vydáno povolení k instalaci elektrického osvětlení stanice, na něž se vybrala i mezi obyvateli částka 1550 Kč. Instalaci provedla firma montéra Přibyla a ke kolaudaci došlo 5. července 1934, kdy byla stanice poprvé slavnostně osvětlena.

Stanice Kropáčova Vrutice (8/2025)

V roce 1935 došlo k menší rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení položením nového kabelu mezi stavědly. Elektrická část původního zabezpečovacího zařízení byla vypnuta 29. dubna 1935 a započalo se s pokládkou 450 metrů dlouhého 15 žilového kabelu. Zabezpečovací zařízení bylo dáno opět do provozu 4. srpna 1935. Dne 10. září 1935 byl také vystavěn nový elektrický stožár a bylo zavedeno elektrické osvětlení skladiště.

Stanice Kropáčova Vrutice - odjezdová skupina v oblouku ve směru Všetaty (8/2025)

Zároveň začala být projednávána komplexní rekonstrukce zabezpečení stanice – začalo se uvažovat o novém ústředním stavědle, které se mělo podle návrhu ředitelství umístit do zrušené čekárny II. třídy. Nakonec však bylo schváleno jen jeho zmenšení a místo do zrušené čekárny se mělo přemístit opět do staré stavědlové budky na nástupišti před staniční budovou. Zde si dovolíme uvést v přepise původní připomínky dopravního inspektora pana Eduarda Havla, ty jasně popisují problémy stanice, jejíž obě zhlaví leží nepřehledně v oblouku trati, a také kritizují zbytečné šetření na plánované rekonstrukci. (Pozn: Původní strohá úřední mluva je pro lepší čtivost drobně textově a interpunkčně upravena).

Pokládám za svou povinnost upozornit vás na některé důležité okolnosti při propagované adaptaci zdejšího zabezpečovacího zařízení. Při komisionálním šetření ve zdejší stanici jsem navrhoval, aby bylo nové ústřední stavědlo umístěno do místnosti zmenšené čekárny II. třídy, jež sousedí s dopravní úřadovnou. V konečném plánu je však ústřední stavědlo umístěno do dosavadní stavědlové budky. Dovoluji si vás žádati o laskavé uvážení mého původního návrhu, po mém soudu velmi důležitého pro hladký běh dopravní služby. Na podporu svého návrhu uvádím tyto důvody:

1) Ve zdejší stanici bývá časté pravidelné křižování, a ještě častější přeložené křižování ze sousedních stanic a mnohdy je to křižování velmi ostré! Vzhledem k nepoměru vzdálenosti mezi stanicí zdejší a stanicemi dispozičními, a z něho plynoucímu nepříznivému časovému intervalu, potřebnému pro vzájemné dorozumívání, je velmi nebezpečné, když výpravčí vlaku, jenž je nucen vést ve zdejší stanici vedle úkolů ryze dopravních, zcela sám obsluhovat všechny přístroje zabezpečovací i dorozumívací, stejně tak k tomu i osobní pokladnu, se vzdálí jen na půl minuty. A prosím za nynějšího i navrhovaného stavu je výpravčí vlaků nucen při jednoduchém křižování 7–8krát vykonati mezi stavědlem a telefonními a telegrafními přístroji v dopravní úřadovně poklusem cestu dvakrát 30 metrů, to jest při pravidelných 34 vlacích denně minimálně 2040 metrů zbytečných! Je pochopitelné, že tyto cesty zatěžují přehlednost situace a nad to ještě znemožňují nepřetržité sledování telefonních a telegrafních zpráv, což je velmi nebezpečné pro přesný výkon služby. Přitom nepřihlížíme k tělesnému a nervovému vyčerpání, vyplývajícímu z takto komplikovaných situačních dispozic, což je nebezpečné pro dopravu. Jak by se situace změnila, kdyby stavědlo bylo umístěno v mnou navrhované místnosti po čekárně II. třídy! Výpravčí vlaků by mohl stále přesně sledovat všechny zprávy, a přitom snadno v několika vteřinách provésti každé potřebné k přestavění stavědla, přičemž by měl toto stále na očích, a tím i možnost ustavičné kontroly a záruky bezpečnosti dopravy.

2) Pokud se viditelnosti kolejiště a výhybek týče, ta by byla asi stejná jako za dnešního stavu, kdy je řádně viděti ze stavědla sotva k výhybce číslo 3. Ostatní výhybky jsou vzhledem k tomu, že stanice leží v oblouku o malém průměru, dílem vůbec neviditelné, dílem velmi nepřehledně seskupené. Dále rovněž návěstidla nejsou vůbec viditelná. Musí tedy výpravčí vlaků i za nynějšího stavu vždy vstoupiti mezi 1. a 2. kolej, aby se pohledem přesvědčil o správném postavení a zajištění pro danou situaci. Tato potřeba viditelnosti by ostatně byla po adaptaci, vzhledem k elektrickému zajištění výhybek stavědla č.1, snížená na minimum.

3) Z hlediska úhrady by přemístění do mnou navrhované místnosti nevyžadovalo zvětšení nákladů, spíše naopak, neboť dnešní stav stavědlové budky je takový, že tato hrozí spadnutím službu konajícímu na hlavu, jenžto její dřevěná kostra je velmi ztrouchnivělá.

4) K propagovanému zrušení stanoviště číslo 1 dovoluji si upozorniti na veliké nebezpečí pro dopravu. Vzhledem k oblouku, špatné viditelnosti, a hlavně velkému spádu ze stanic. Dále je nutno pečlivě uvážit nevýhody navrhovaného způsobu obsluhy zabezpečovacího zařízení, zejména při nutném včasném zastavení nebo ukončení posunu a dorozumění se s posunujícími. V zimě při sněžení bude nutno tyto výhybky stabilně ošetřovat, neboť leží na návětrné straně svahu obráceného k severozápadu a po čtvrthodinovém sněžení nelze již výhybky bez vymetení sněhu obsloužiti. Bylo by velmi obtížné, aby tak činil staniční pomocník každou čtvrthodinu, jelikož tyto výhybky jsou od staniční budovy 320 m vzdálené!

5) Ostatní okolnosti, jež vedly navrhovatelé stávajícího plánu, by tímto přemístěním předpokládám nebyly vůbec dotčeny. Dovoluji si tedy předložiti tyto okolnosti k vašemu laskavému uvážení s podotknutím, že není přece možno ponechati v této věci úplnou kompetenci jen a jen technikům, a že snad by místní ohledání opravdu zkušeným odborníkem dopravním vneslo do této důležité otázky více světla.

A zřejmě i díky tomuto úřednímu popisu situace dopravním odborníkem se ledy pohnuly. Při rekonstrukci totiž došlo ke zrušení čekárny II. třídy, přestavbě dopravní kanceláře a k instalaci nového stavědlového přístroje. Kabel nového zabezpečovacího zařízení byl položen za kolejí č. 4 k příkopu. Staré stavědlo vzor 5007 bylo odesláno do návěstní dílny v Hradci Králové a nové stavědlo dorazilo 31. prosince 1935 - to mělo dva přestavníky vzoru 7062. V rámci celkové rekonstrukce byla kolej č. 2 přeložena delšími kolejnicemi v délce 22 metrů, zároveň došlo k rekonstrukci výhybek a zavedení nových izolačních styků. Veškeré práce na zabezpečovacím zařízení, přeložení pohonů závor, adaptaci čekárny a dopravní kanceláře byly ukončeny 22. prosince 1936.

Stanice Kropáčova Vrutice - budova skladu a rampy (8/2025)

Za druhé světové války nedošlo ve stanci k významným stavebním změnám, došlo jen k přejmenování stanice a od listopadu 1939 nese stanice jméno Wrutitz Kropatschow/Kropáčova Vrutice. Německé pojmenování se však asi Němcům nezdálo správné a vhodné, takže se od 15. března 1940 změnilo na Kropatsch-Wrutitz.

Po válce dochází k přestavbě boleslavského zhlaví stanice a výstavbě druhého odjezdového návěstidla, zároveň je 29. května 1947 uveden do chodu nový a danému stavu odpovídající hradlový přístroj. V roce 1948 je dokončena kompletní elektrizace stanice, a to zavedením elektrického proudu i na stavědlo č.2. Původní dřevěné zábradlí bylo v celé stanici vyměněno za kovové, sestavené ze zabetonovaných kolejnicových sloupků. Na podzim roku 1949 zřídila firma L. Živný ve stanici nový vodovod, voda byla zavedena nově do pokladny, bytu přednosty i na nástupiště. Současně byla také rekonstruována celá elektrická síť stanice.

Stanice Kropáčova Vrutice - boleslavské zhlaví stanice s dvoukolejným přejezdem (8/2025)

V roce 1977 bylo rozhodnuto o snesení již nevyužívané vlečky zrušeného cukrovaru v Kropáčově Vrutici (poslední sezona cukrovaru proběhla v letech 1965/66) a sousední zaniklé cihelny (zrušena roku 1962). Roku 1967 vznikla v rozlehlém areálu zrušeného vrutického cukrovaru alespoň velká řepná skládka s filiální váhou nedalekého cukrovaru Dobrovice. Do cukrovaru v Dobrovici se z Kropáčovy Vrutice vozila cukrová řepa, zpět řepné řízky. O deset let později, roku 1977 je nákladiště řepy v bývalém vrutickém cukrovaru zrušeno, a provoz na vlečce definitivně zaniká. Opuštěná vlečka zaniklého vrutického cukrovaru začala být fyzicky pozvolna snášena až roku 1984, zřejmě až v souvislosti se zrušením krátké navazující vlečky (kusá kolej) běžící úvratí do skladiště někdejších družstevních závodů Dražice. Detailnější informace o zdejším zajímavém vlečkovém systému naleznete v samostatném tématu.

Stanice Kropáčova Vrutice - původní sklad u staniční budovy (8/2025)

V letech 2012 a 2013 proběhla rekonstrukce některých přejezdů na trati a při ní došlo ke zrušení mechanických závor ovládaných ze stavědla č. 1 (na neratovickém zhlaví stanice). Další významnou úpravou prošla stanice v roce 2017. Do tohoto roku byly ve stanici tři nástupiště a všechna pouze se sypanou konstrukcí. Při úpravě byla nástupiště č. I. a II. modernizována a nově zde vznikla nová nástupiště s konstrukcí typu Sudop s deskami K145, nástupiště č. III zůstalo pouze sypané. Od srpna 2018 do února 2019 pak proběhla komplexní rekonstrukce tratě, při níž bylo v úseku z Byšice přes Kropáčovu Vrutici do Chotětova zřízeno nové traťové zabezpečovací zařízení (TZZ) a modernizovány byly i další přejezdy v dotčeném úseku trati. Do této rekonstrukce bylo traťové zabezpečení realizováno pouze telefonickým dorozumíváním. Nově bylo vybudováno TZZ III. kategorie, a tím je automatické hradlo AH88A s počítači náprav a návěstními body Kojovice a Hřivno (Zdětín u Chotětova). Při této rekonstrukci došlo zároveň k demolici původního stavědla č.1. 17. prosince 2020 bylo aktivované nové staniční zabezpečovací zařízení v sousední stanici Byšice a její řízení bylo odevzdané do Kropáčovy Vrutice. Výpravčí stanice Kropáčova Vrutice tedy řídí celý traťový úsek Všetaty (mimo) – Mladá Boleslav (mimo).

Stanice Kropáčova Vrutice - opravená staniční budova z příchozí strany (8/2025)

K 1. dubnu roku 2019 dochází v Kropáčově Vrutici ke zrušení osobní pokladny - jízdenky se zde prodávaly do prosince 2012. V červnu roku 2021 začala komplexní rekonstrukce staniční budovy, při níž došlo také k demolici stavědla č.2, útulny traťové správy a několika dalších drobných objektů. Na staniční budově byl opraven její vnější plášť, střecha, čekárna i dopravní kancelář. Došlo na výměnu dveří i oken, budova byla osazena novou elektroinstalací včetně hromosvodu a v okolí budovy byly upraveny zpevněné plochy a instalován nový informační systém a mobiliář.

V současné době (8/2026) má stanice Kropáčova Vrutice celkem čtyři koleje. Tři koleje jsou dopravní – hlavní staniční dopravní kolej č. 1 má délku 639 metrů, st. kolej č. 2 – 601 metrů a st. kolej č. 4 – 607 metrů. U staniční budovy se nachází manipulační kolej st. č. 3 s délkou 500 metrů, která obsluhuje sklad a rozsáhlé nákladiště. Z manipulační koleje vycházely na boleslavské straně dvě kusé koleje st. č. 5 (138 m) a 3a (117 m), které byly vlastně pozůstatkem zdejšího, kdysi rozsáhlého, vlečkového systému – ty byly spolu s výhybkami sneseny v roce 2026 a na místě zůstalo pouze torzo koleje 3a.

Mapa prodloužené stanice Kropáčova Vrutice - již po snesení posledních části vlečky (2026)

U všech dopravních kolejí se nachází úrovňová, jednostranná vnitřní nástupiště, u nejpoužívanějších kolejí st. č. 1 a 2 mají nástupiště shodnou délku 99 metrů a jsou betonová – tvořena jsou betonovými deskami K145 nesenými konstrukcí SUDOP T. Nástupiště u koleje č. 4 zůstalo po rekonstrukci pouze sypané a má délku 125 metrů (v kolejišti je téměř neviditelné). Nástupiště jsou přístupná z perónu jedním úrovňovým přechodem. Celé kolejiště stanice i s nástupišti osvětluje 5 osvětlovacích věží, které jsou vybaveny podle místní potřeby reflektory a výložníkovými svítidly. Osvětlovací věže jsou obsluhovány výpravčím stanice z dopravní kanceláře.

Mapa stanice Kropáčova Vrutice - ještě s původními kolejemi vlečky (2025)

Před rekonstrukcí na konci roku 2018 měla stanice Kropáčova Vrutice elektromechanické zabezpečovací zařízení 2. kategorie, se závislými stavědly St.1 a St.2 a do obou směrů fungovalo jako traťové zabezpečení pouze telefonické dorozumívání. Po rekonstrukci (2018/2019) je staniční zabezpečovací zařízení 3. kategorie a tvoří ho moderní elektronické stavědlo od společnosti Starmon vzor K2002 ovládané z JOP, které obsluhuje výpravčí stanice Kropáčova Vrutice. Na obou stranách kolejiště jsou světelná odjezdová návěstidla, na zhlavích a manipulační koleji pak i trpasličí posunovací návěstidla. Jelikož část stanice leží v nepřehledném oblouku a na odjezdová návěstidla na boleslavské straně není vidět, jsou u dopravních kolejích č. 1 a 2 umístěna opakovací předvěstidla (u st. koleje č.1. je předvěstidlo na levé straně)

Stanice Kropáčova Vrutice - opakovací předvěstidla odjezdových návěstidel směr Mladá Boleslav (8/2025)

Vjezdová návěstidla i předvěstidla jsou světelná a zabezpečovací zařízení umožňuje do stanice současný vjezd, vzájemně vyloučeny jsou pouze protisměrné jízdy na stejnou kolej. V pokračování traťové koleje je rychlost traťová, do odbočky je pak rychlost 40 km/h. Na obě strany funguje jako traťové zabezpečovací zařízení automatické hradlo s návěstními body – ve směru Neratovice je to hradlo (AHr) Kojovice a ve směru na Mladou Boleslav hradlo (AHr) Hřivno (Zdětín u Chotětova).

Stanice Kropáčova Vrutice - odjezdová návěstidla leží opět v oblouku trati, od výpravní budovy špatně viditelná (8/2025)

Původní přízemní výpravní budova byla v roce 1872 společností TKPE zvýšena o jedno patro (stejně byla upravena na této trati i výpravní budova ve stanici Úžice). Budova prošla v roce 2021 komplexní rekonstrukcí a modernizací. Zrekonstruovaná výpravní budova poskytuje cestujícím nejnutnější zázemí v podobě čekárny se spoustou laviček. Další mobiliář v podobě čtyř laviček a dvou odpadkových košů nalezneme před výpravní budovou. Čekárna je umístěna v pravé částí budovy a je z perónu přístupná bezbariérově nájezdovou rampou.

Stanice Kropáčova Vrutice - původní neopravená budova stanice s ještě typickým zavětrováním vchodu dopravní kanceláře (2019)

Na pravé straně od výpravní budovy nalezneme dva sklady, další drobné stavby (původní WC, útulna, kůlny) byly při rekonstrukci budovy zbořeny. Stejně tak již dnes nenalezneme na obou zhlavích domky stavědel (St.1, St.2). Za oběma budovami skladů se nachází rozsáhlá nákladištní plocha a za ní pak útulny a sklady patřící k vlečkám. Na obou zhlavích, resp. záhlavích stanice nalezneme přejezdy chráněné světelným zabezpečovacím zařízením se závorami, na straně neratovické je to přejezd (P2685) s místní komunikací, na straně boleslavské přejezd (P2686) se silnicí III. třídy ze Střížovic do Horního Slivna.

Stanice Kropáčova Vrutice se nachází na jižní straně obce Střížovice, zhruba v jejím pomyslném středu. Od nádraží nevedou žádné turistické značky a stanice tak slouží hlavně přepravě obyvatel obcí Střížovice, Kropáčova Vrutice (cca 1,5 km) a Krpy (cca 1,2 km).

FOTOGALERIE

MAPA

TECHNICKÉ INFORMACE

• Název stanice: Kropáčova Vrutice
• Zabezpečení staniční: 3. kategorie - elektronické stavědlo Starmon vzor K2002 ovládané z JOP, obsluhované z DK stanice Kropáčova Vrutice
• Zabezpečení traťové: automatické hradlo s návěstními body – ve směru Neratovice je to hradlo (AHr) Kojovice a ve směru na Mladou Boleslav hradlo (AHr) Hřivno (Zdětín u Chotětova)
• Návěstidla vjezdová: světelná z obou stran
• Předvěst: světelná z obou stran
• Návěstidla odjezdová: světelná u dopravních kolejí (1, 2, 4)
• Výhybky: elektromagnetické ústředně ovládané s čelisťovým závěrem a ruční odtlačné
• Obsluha stanice: 1 výpravčí
• Dopravní koleje: počet 3 - číslo kolejí (1, 2, 4)
• Manipulační koleje: počet 1 - číslo (3)
• Průběžná kolej: ano
• Nástupiště: počet 3 - u dopravních kolejí 1 a 2 betonová (tvořena betonovými deskami K145 nesenými konstrukcí SUDOP T) - 99 metrů / u dopravní koleje 3 - sypané 125 m dlouhé
• Vlečka: ne (kdysi 3 - vlečky do cukrovaru, cihelny a skladu)
• Rychlost vjezdová: na kolej č. 1 rychlost traťová, do odbočky 40 km/h
• Rychlost odjezdová: z koleje č. 1 rychlost traťová, do odbočky 40 km/h

OBECNÉ INFORMACE

• Trať: Praha - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav - Bakov nad Jizerou - Turnov
• GVD: 537
• Číslo tratě v jízdním řádu: 070
• Charakteristika: 4 kolejná mezilehlá stanice v převážném oblouku trati
• Nejbližší (obsluhovaná) obec: Střížovice, Kropáčova Vrutice (cca 1,5 km) a Krpy (cca 1,2 km).
• Turistické info: ---
• Stránka aktualizována: 03.11.2026
• Popisovaný stav k: 9/2026
• Nadmořská výška: 225 m.n.m.
• GPS poloha:
• Toalety: ne
• Prodej jízdenek: ne (prodávaly se do prosince 2012)
• Vyhřívaná čekára: ano
• Restaurace: ne
• Ostatní: ---
• Informační zdroje: GVD Správa železnic; Národní archiv Praha, fond Sbírka staničních kronik, Staniční kronika Kropáčova Vrutice / Geodetický a topografický ústav Praha: Mapy štábu armády ČR / Zeměměřický úřad: Národní archiv leteckých měřických snímků / Mojmír Krejčiřík: Česká nádraží, II. díl, druhá část / NA Praha - font GIR, ČM / Archiv obce Kropáčova Vrutice / Schreier Pavel: Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 2004 / www.krpy.cz - neoficiální stránky obce Krpské / Šindlauer Zdeněk: Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, Turnov, 2015 / Šnábl Radim: Cukrovar Brodce nad Jizerou a jeho vlečka; Svět železnice; číslo 1, únor 2017 / cs.wikipedia.org/wiki/Turnovsko-kralupsko-pražská-dráha / Šnábl, R.: Cukrovar Kropáčova Vrutice (1) ; Svět železnice; číslo 4, listopad 2016 / vlastní opakovaný terénní průzkum;

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Košátky
stanice
48,559 km

KROPÁČOVA VRUTICE
stanice
50,593 km

Zdětín u Chotětova
zastávka
57,373 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.

Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina

Technická podpora: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz

Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2026 Vlakregion Jičín