INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

(030) - HORKA U STARÉ PAKY

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Horka u Staré Paky je dvoukolejnou stanicí s jednou kusou manipulační kolejí, obsluhující nákladiště. Stanice je po rozsáhlé rekonstrukci ovládána dálkově z DOZ stanice Stará Paka. Do rekonstrukce kolejiště v roce 2012 byla stanice šestikolejná a v době výstavby tratě byla významným přepravním uzlem pro celé Podkrkonoší. Do stanice Horka u Staré Paky, tehdy se německy jmenovala Falgendorf - Widach, přijel slavnostní vlak z Pardubic 31. května 1858, kdy sem byl pro veřejnou dopravu zprovozněn úsek z Jaroměře. Zprovoznění další části tratě proběhlo již v létě a to 23. srpna 1858, kdy vlaky začaly jezdit až do Staré Paky a na podzim 21. října 1858 do Semil. Po výstavbě nejsložitějšího úseku mezi stanicí Semily a Železný Brod byla celá trať z Pardubic do Liberce uvedena do provozu 1. května 1859.

Horka u Staré Paky

V té době byla stanice Horka rozsáhlou stanicí s velkou jednopatrovou výpravní budovou, kde sídlil i poštovní úřad, stanice měla vodárnu, vlastní výtopnu, restauraci, sklady a dvoupatrovou obytnnou budovu pro provoz a zaměstnance stanice. Po zprovoznění tratě byla stanice Horka jednou z nejdůležitějších stanic, protože se zde i díky silnicím, které obcí prochází, soustřeďoval obchod z celého Podkrkonoší a z jičínského a novopackého kraje. Připomeňme, že do obce Horka vedou silnice z pěti směrů (z Jičína, Trutnova, Jilemnice, Pecky a Levínské Olešnice) a tak sem kolony formanů s povozy svážely zboží z celého širokého kraje. V budově stanice byl zřízen i velký poštovní úřad pro celé severovýchodní Čechy. Ze zprávy z roku 1862 určenou akcionářům Jihoseveroněmecké dráhy lze vyčíst, že stanice Horka u Staré Paky byla na třetí místě v příjmech z přepravy cestujících, zavazadel a nákladu.

Stanice Horka byla v době založení nejvýše položenou stanicí na trati (dnes je to zastávka Borovnice) a výhledově se s ní počítalo jako se stanicí, kde se bude křižovat plánovaná trať z Velkého Oseka do Trutnova (dnešní 040) - proto taky byly budova a kolejiště pojaty tak velkoryse a výstavně. Kvůli vysoké poloze a nepříznivým přírodním podmínkám však bylo v té době poměrně překvapivě rozhodnuto o překřížení obou tratí ve Staré Pace. 1. června 1872 byl zahájen provoz na nově vystavěné trati z Velkého Oseka do Trutnova (040) a význam stanice Horka rázem poklesl, z Horek se stává pouze větší mezistanice. Jako zajímavost lze uvést, že od roku 1885 do roku 1934 sloužily nevyužité volné prostory rozsáhlé horecké budovy jako prázdninová osada pro děti méně majetných železničářů. Roku 1912 byla postavena závodní vlečka k parní pile, dlouhá 740 metrů, pila vyráběla bedny pro zdejší pražírnu cikorky. Kolej vycházela ze staropackého zhlaví a vedla směrem za přijímací budovou stanice. V roce 1918 byla ve stanici zrušena výtopna a přeměněna na skladiště a pracoviště traťové správy. V roce 1924 byly na úseku trati z Jaroměře do Staré Paky dány do provozu telefony vzor 1909 a následně byla také nahrazena vzdálenostní návěstidla klasickými vjezdovými. Celá stanice se postupně zbavuje petrolejového osvětlení a je elektrifikována.

Horka u Staré Paky

Pozastavím se také nad zajímavým děním kolem názvu stanice, z doby po vzniku Československé republiky. Původně se stanice jmenovala Falgendorf (původní jméno obce po zakladateli Ignáci Falgemu - dnes Horka podle vrchu Hůrka nad obcí) a od roku 1897 Falgendorf-Widach (zároveň česky Horka-Vidochov). V té době nádraží leží na katastrálním území Vidochova a obě obce jsou administrativně propojené. V roce 1919, po postupné výměně německého personálu za český a po nástupu nového českého přednosty, nastávají velké boje o název stanice. Místní, vesměs němečtí zaměstnanci a obyvatelé, proti přejmenování brojí. Dle zákona mají být názvy obcí, s počtem německých obyvatel vyšším než 20%, česko-německé. Proti tomu se však staví okolní, vesměs ryze české obce. Začínají tak protesty obou „táborů“, za účasti ředitelství dráhy a dalších zainteresovaných úřadů, o jménu stanice. A tak se stává, že nápis na staniční budově je smazán, aby nedráždil a stanice zůstává fyzicky beze jména (úředně si samozřejmě nese svůj původní německo-český název). Tento stav vytrvá do 25. května 1920, kdy je na pokyn ministerského rady Vochoče nakázáno provést na budovu, dle zákona, česko-německý nápis. Shromážděný dav místních však provedení tohoto rozkazu zabránil. Je vcelku zajímavé číst telegrafní zprávy starostů obcí a spolků - je v nich vidět silně národovecký duch doby, těsně po vzniku Československé republiky a také třenice, které v té době vznikaly mezi českým a německým obyvatelstvem. Vyřešení sporu nepomáhá ani výměna přednosty stanice, a tak se rozhodne až o rok později. V roce 1921 si požádala obec Horka o osamostatnění od Vidochova a je jí úředně vyhověno - název obce je ministerstvem vnitra schválen na Horka u Staré Paky. Přesto však nastávají další rozbroje a vzniká další skupina lidí kolem místního poštmistra, kteří požadují název Horka v Podkrkonoší. Naštěstí však převládl pragmatický názor, že Horka je na trati stanicí sousedící se Starou Pakou (v té době ještě neexistuje zastávka Levínská Olešnice), a že takovéto přesné určení je lepší, než neurčité „v Podkrkonoší“. Stanice má konečně svůj název, tři roky po založení republiky, v roce 1922, je uváděn název stanice i obce Horka u Staré Paky a ten je pak proveden i na budově stanice.

Po Mnichovské dohodě, v roce 1938, dochází k zabrání příhraničních Sudet a území s většinovým německým obyvatelstvem jsou připojena k německé říši. Na trati ze Staré Paky do Jaroměře dochází k poměrně zajímavé situaci, trať na takto krátkém úseku překračuje hranice celkem čtyřikrát a stanice Horka u Staré Paky se náhle ocitá na německém území. Stanice je opět přejmenována na Falgendorf-Widach a je v ní zřízen celní úřad. V době posledních válečných dní došlo 3. května 1945 k pokusu o převzetí stanice do českých rukou, českým výpravčím Oldřichem Šulcem, ten je však nucen díky povolané německé policii stanici opustit a vrací se sem až 9. května, kdy zde službu prozatím neoficiálně přebírá. Oficiálně byla stanice Horka u Staré Paky obsazena obsazovacím vlakem vypraveným z Jaroměře dne 24. května 1945 a všichni zde pracující němečtí zaměstnanci byli vystřídáni zaměstnanci ČSD. Po válce je 15. března 1946 ve stanici také otevřena, během války uzavřená, nádražní restaurace a provoz je svěřen původnímu předválečnému nájemci.

Horka u Staré Paky

Největší změny však nastávají až v novém tisíciletí, v roce 2007 se začíná s přípravou rekonstrukce tratě z Jaroměře do Staré Paky a spolu s ní je plánován i přechod stanice Horka u Staré Paky na dálkové řízení. Ke změnám dochází postupně, prvním zásahem do kolejiště je v roce 2011 jeho částečná redukce a snesení části manipulační koleje, je zrušeno její zaústění na jaroměřské straně kolejiště. V dalším roce jsou postupně upravována zhlaví stanice a dopravní koleje 3, 5 a 7 jsou odpojeny od kolejové sítě. Z velkého kolejiště zbývají pouze dvě dopravní koleje a jedna kusá manipulační kolej - stanice je v té době ještě obsluhována výpravčím. V roce 2015 dochází k likvidaci zbytků kolejiště a stále ještě stojící výtopny. Jsou zrušena stará nástupiště u výpravní budovy a je vystavěno nové poloostrovní nástupiště u jaroměřského zhlaví, čímž se zkracuje dochozí vzdálenost pro místní cestující. Ve stanici je instalováno nové zabezpečovací zařízení do dvou nově vystavěných technologických budov a stanice začíná být řízena dálkově.

Na počátku rekonstrukce byla stanice Horka u Staré Paky šestikolejnou stanicí, tři koleje byly dopravní, tři koleje manipulační - ze staničních kolejí 4 a 7 vycházely kusé koleje obsluhující nákladiště. Staniční manipulační kolej č. 4 obsluhovala rozsáhlý sklad a nákladiště za ním. U dopravních kolejí 1 a 2 sloužily pro nástup cestujících dvě nástupiště typu Tischer s délkou 275 a 125 metrů. Staniční zabezpečovací zařízení bylo II. kategorie, šlo o mechanické ústřední stavědlo, umístěné v dopravní kanceláři. Vjezdová i odjezdová návěstidla byla závislá na výměnách, ale bez kolejových obvodů. Do obou směrů fungovalo jako traťové zabezpečení telefonické dorozumívání. Stanici obsluhoval výpravčí a jeden výhybkář z dopravní kanceláře, umístěné v rozsáhlé budově stanice. V budově byla samozřejmě i čekárna pro cestující s výdejem jízdenek, ty se zde dle jízdního řádu prodávají do roku 2008.

Horka u Staré Paky

V současné době (2017) je stanice Horka u Staré Paky dvoukolejnou dopravnou s jednou kusou manipulační kolejí. Staniční kolej č. 1 je hlavní a má délku 431 metrů, staniční kolej č. 2 má délku 410 metrů. Na hlavní koleji je vjezdová a odjezdová rychlost traťová s místním omezením, do odbočky se pak jezdí rychlostí 50km/h. Kusá manipulační kolej obsluhuje poměrně hojně využívané nákladiště a vozy jsou na ní zabezpečeny proti ujetí výkolejkou. Ve stanici bylo instalováno zcela nové zabezpečovací zařízení, a to stavědlo ESA 44, jehož technologie je umístěna v novostavbě, blízko výpravní budovy, na staropacké straně stanice. Stanice je nově ovládána dálkově, a to výpravčím z DOZ železniční stanice Staré Paka. Zabezpečení stanice umožňuje současný vjezd z obou směrů, vyloučena je protisměrná jízda na stejnou kolej. V obou směrech je pak traťovým zabezpečovacím zařízením automatické hradlo, bez návěstního bodu. Při rekonstrukci bylo ve stanici vystavěno zcela nové úrovňové oboustranné (poloostrovní) nástupiště, dostupné přechodem z místní komunikace, které je umístěno blíže obci (u jaroměřského zhlaví). Nástupiště má užitnou délku 150 metrů a je vybudováno z prefabrikátů H30 a zámkové dlažby. Nástupiště je samozřejmě osvětleno oboustrannými konzolovými ledkovými lampami. Pro informování cestujících tu funguje i automatický staniční rozhlas, hlásící jednotlivé vlaky. U nástupiště slouží cestujícím, jako úkryt před nepřízní počasí, nově vystavěný dřevěný přístřešek s párem laviček. Stará výpravní budova je v současné době bez využití a její technický stav nevypadá na první pohled moc dobře, hovoří se o jejím stržení (2017). V ještě horším stavu je budova poměrně rozsáhlého skladu u manipulační koleje. Nákladiště vedle skladu však čile funguje a slouží hlavně k přepravě dřeva. Původní výtopna, postavená naproti výpravní budově, byla zbourána - zachována zůstala původní obytná dvoupatrová budova a vodárna. Na obytné budově můžeme ještě vidět pod omítkou prosvítající a švabachem provedený nápis Falgendorf-Widach. Stejný nápis nalezneme i na stranách staré výpravní budovy (asi kvalitní válečná barva).

Kousek od stanice, v centru obce, nalezneme turistický rozcestník, odkud vychází zelená a žlutá turistická značka. Zelená nás dovede k rozhledně na vrcholu Kozince a do Nové Paky, žlutá směřuje do Borovnice a na hrad Pecka. Jelikož stanice leží u silničního tahu na Krkonoše, plánovalo se i vytvoření dopravního přestupního uzlu mezi autobusy a vlakem. I když na nedaleké zastávce staví i dálkové autobusy z Prahy mířící do hor, zatím zůstalo jen u slov.

FOTOGALERIE


Příchod k vlakům - chodník ze silnice na nové nástupiště (4/2017)


Pohled z přístupového chodníku k nákladišti (4/2017)


Cesta k nástupišti (4/2017)


Jařoměřské zhlaví (4/2017)


Jaroměřské zhlaví - vpravo původní plocha kolejiště (4/2017)


Pohled na plochu bývalého kolejiště (4/2017)


Bývalé kolejiště stanice bylo velmi rozsáhlé (4/2017)


Pohled na plochu bývalého jaroměřského zhlaví (4/2017)


Odvodnění na jaroměřském zhlaví (4/2017)


Pohled přes plochu bývalého kolejiště k nástupišti (4/2017)


Příkop ohraničoval bývalé kolejiště stanice (11/2013)


Odjezdové návěstidlo a kilometrovník (11/2013)


Druhá staniční kolej míří k nástupišti (4/2017)


Přístupový chodník a nezbytné zábradlí (4/2017)


Manipulační kolej končí zarážedlem za dřevěnou čekárnou (4/2017)


Nově upravené zarážedlo (4/2017)


Nově postavená dřevěná čekárna s lavičkou a košem (4/2017)


Pohled z čekárny k přechodu (4/2017)


Lavička a jízdní řády (4/2017)


Celkový pohled na čekárnu (4/2017)


Přechod směřující na nástupiště (4/2017)


Rampa vedoucí na nástupiště (4/2017)


Poloostrovní nástupiště stanice Horka u Staré Paky (4/2017)


Přístupová rampa a odjezdová návěstidla (4/2017)


Nástupiště směrem k Jaroměři (4/2017)


První staniční kolej a nástupní hrana (4/2017)


Druhá staniční kolej a nástupní hrana (4/2017)


Plocha poloostrovního nástupiště (4/2017)


Nástupiště a hodiny (4/2017)


Sklad u manipulační koleje (4/2017)


Na konci se nástupiště zúžuje (4/2017)


Pohled na celé nástupiště z jeho úukého konce (4/2017)


Ukončení nástupiště (4/2017)


Manipulační kolej a sklad (4/2017)


Sklad (4/2017)


Výkolejka a PSt.1 na manipulační koleji (4/2017)


Zaústění manipulační koleje (4/2017)


Celkový pohled na bývalou výpravní budovu stanice (4/2017)


Služební přechod a výhabka manipulační koleje (4/2017)


Zbylé pražce z rekonstukce (4/2017)


Výměna manipulační koleje (4/2017)


Vchod bývalé dopravní kanceláře (4/2017)


Zábradlí a vchod pro cestující u výpravní budovy (4/2017)


Pohled od dopravní kanceláře s novému nástupišti(4/2017)


Obytná budova naproti výpravní (4/2017)


Dnes již uzamčený vchod do čekárny (4/2017)


Čekárna a stále zachované válce s jízdními řády (4/2017)


Lavička v čekárně a výdejní okénko(4/2017)


Odjezdová tabule v čekárně (4/2017)


Pohled skrz rozbité okno do jedné z místností výpravní budovy (4/2017)


Umyvadlo na nástupišti, či spíše jeho zbytky (4/2017)


Pohled od verandy ke Staré Pace (4/2017)


Technologické stavby nového zabezpečovacího zařízení stanice (4/2017)


Stará výpravní budova působí velmi dominantně (4/2017)


Pohled ke staropackému zhlaví (4/2017)


Pohled do bývalého nádraží (4/2017)


Odjezdová návěstidla směr Stará Paka (4/2017)


Staropacké zhlaví (4/2017)


Bývalá plechová bouda pro výhybkáře na staropackém zhlaví, povalená ze svahu (4/2017)


Osvětlení zhlaví (4/2017)


Detail zhlaví (4/2017)


Kanály bývalých drátovodů (4/2017)


Rychlík z Pardubic do Liberce projíždí stanicí Horka u Staré Paky (4/2017)


Technologie dálkově ovládané výměny (4/2017)


Je třeba dobře a bezchybně počítat co nám tu projelo....:-) (4/2017)


Pohled na seřazovací návěstidlo (4/2017)


Detail seřazovacího návěstidla na staropackém zhlaví (4/2017)


Komplet elektronika (4/2017)


Staropacké zhlaví pohledem do stanice (4/2017)


Nové vedení kolejí a nové odvodnění (4/2017)


Zbytky oplocení (4/2017)


Vodárna a obytný dům, mezi nimi stávala do roku 2015 nepoužívaná výtopna (4/2017)


Tudy se kdysi chodilo od vlaku (4/2017)


Prostor pro čekání cestujících nebyl nikdy zastřešen, pouze pečlivě oplocen (4/2017)


Posyp před bývalou dopravní kanceláří (4/2017)


Pohled do předsálí dopravní kanceláře, dnes již bez technologie (4/2017)


Příchozí strana bývalé výpravní budovy (4/2017)


Celkový pohled na budovu (4/2017)


Kdysi asi zapomenutý květináč zdobily trsy květů (4/2017)


Výpravní budova z příchozí strany (4/2017)


Příchozí strana a bok budovy (4/2017)


Pohled ke skladu (4/2017)


Sklad ze strany od silnice (4/2017)


Detail nakládací rampy (4/2017)


Jedny z dveří skladu (4/2017)


Nakládací rampa (4/2017)


Pohled z rampy do stanice (4/2017)


Detail obytné budovy s původním německým válečným názvem stanice Falgendorf - Widach(4/2017)


Soubor budov, mezi kkterými stávala i nepoužívaná výtopna (4/2017)


Hrana nákladiště (4/2017)


Hrana skladu (4/2017)


Sklad pohledem z nákladiště (4/2017)


Celkový pohled na hojně využívané nákladiště (4/2017)


Manipulační kolej u hrany nákladiště (4/2017)


Ukončení manipulační koleje za čekárnou (4/2017)


Přechod a odjezdová návěstidla směr Jaroměř (4/2017)


Ještě pohled na manipulační a dopravní kolej (4/2017)


Detail návěstidel a přechodu (4/2017)


Pohled na novou dřevěnou čekárnu (4/2017)


Ukončení kusé manipulační koleje šturcem (4/2017)


Pohled od konce manipulační koleje (4/2017)


Vjezdové návěstidlo od Jaroměře ze silničního mostu(4/2017)

PANORAMA


Horka u Staré Paky - pohled z jaroměřského zhlaví, vlevo plocha původního kolejiště (4/2017)


Pohled přes plochu původního kolejiště na celý areál stanice (4/2017)


Nové nástupiště a starý sklad (4/2017)


Původní budovy stanice - výhybka kusé manipulační koleje (4/2017)


Pohled přes kolejiště - původní budovy stanice, mezi nimi existovala ještě výtopna (4/2017)


Komplexní pohled na mohutnou výpravní budovu stanice Horka u Staré Paky (4/2017)


Celkový pohled od výpravní budovy na plochu bývalého kolejiště (4/2017)


Dominantní výpravní budova a koleje ve směru Jaroměř (4/2017)


Celkový pohled na bývalé kolejiště a budovy ze staropacké strany, nové objekty vlevo jsou technologické stavby stavědla (4/2017)


Horka u Staré Paky - složený vytěžený materiál (4/2017)


Pohled na budovu z druhé strany "od ulice" (4/2017)


Panorama nového poloostrovního nástupiště (4/2017)


Celkové panorama budov od skladu (4/2017)


Starý pohled na stanici Horka u Staré Paky s ještě fungující výtopnou (cca 1918)

SITUACE STANICE HORKA U STARÉ PAKY 2004


kliknutím se zvětší

Mapa stanice Horka u Staré Paky pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

SITUACE STANICE HORKA U STARÉ PAKY 2013


kliknutím se zvětší

Mapa stanice Horka u Staré Paky pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

SITUACE STANICE STARÁ PAKA 2017


kliknutím se zvětší

Mapa stanice Horka u Staré Paky pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

MAPA

Volba zobrazované mapy:

TECHNICKÉ INFORMACE

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

HORKA U STARÉ PAKY
stanice
77,373 km
Borovnice
zastávka
73,922 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Vznik stránek: 28. října 2005. Uvedení do provozu: 19.února 2006. Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2017 Vlakregion Jičín